Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nefalšovaná tvář (tak trochu falešného) ekonomického úspěchu ČT

20. 07. 2009 8:30:08
V průběhu výběrového řízení na funkci generálního ředitele ČT se nechal dosavadní ředitel slyšet, že je televize stabilizovaná a má na další roky rezervu tři miliardy korun.

České televizi ale reálně hrozí, že nemalou část z tohoto finančního polštáře - 300 miliónů korun - bude muset zaplatit státu na daňových nedoplatcích.

Ačkoli to Aktuálně.cz uvádí jako novinku, je to problém, který je znám už řadu měsíců. ČT akumulovala koncesionářské poplatky na zvláštním účtu, aby jejich zůstatek v účetním roce nepodléhal zdanění. Opírala se přitom o nějaké dobrozdání z ministerstva financí. Každý účetní přitom dobře ví, že žádné stanovisko MF nezakládá právní jistotu vůči finančnímu úřadu, tedy nelze se na ně spolehnout a nelze se jím ani bránit. Hlavní autoritou je finanční úřad a jedinou nezávislou rozhodčí instancí je v těchto záležitostech Nejvyšší správní soud.

Televize věří, že neudělala chybu a že peníze dostane zpět. Bude jistě zajímavý spor, kdy daňový subjekt bude prokazovat, že jeho hlavní zdroj příjmů podléhá daňové povinnosti jen do té míry, jak si on sám stanoví, tedy jak bude ČT obhajovat, že část koncesionářských poplatků se vztahuje k danému kalendářnímu roku a jiná část až k následujícímu.

V tomto kontextu je zajímavá informace, že vedení televize přiznává, že v následujících letech bude muset obracet každou korunu a že propouštění zaměstnanců už je jisté, je jen otázka, v jakém rozsahu. „Příjmy televize totiž narozdíl od nákladů stagnují,“ říká ředitel Jiří Janeček.

Jiří Janeček byl jistě mj. zvolen pro své úspěchy v ekonomické stabilizaci ČT. Pojďme se podívat na její pravdivou historii.

Když nastoupil, byla televize v deficitu. Po nepokojích, které historicky předcházely, nebyla vůle parlamentu zvyšovat koncesionářské poplatky, příjmy jednoduše nestačily na výdaje. Jiří Janeček udělal dobrý tah, pozval si podnikového manažera Františka Lamberta, aby mu pomohl ekonomiku konsolidovat. (Že ho povýšil do pozic neslučitelných s lustračním zákonem, to nechme pro tentokrát stranou.)

František Lambert se zachoval jako zkušený manažer. Když nemůže zvýšit příjmy, musí snížit náklady. Dosáhl v krátké době vyrovnaného rozpočtu především tak, že zmrazil technologickou inovaci a omezil výrobu nových pořadů. Pod jeho vedením se i výrazně ztenčil televizní personál. Celkově tedy provoz ČT zefektivnil, ale na úkor rozvoje a je otázka, zda nešlo hledat více úspor v organizační struktuře této přebujelé organizace.

V rámci digitalizačních novel se nakonec podařilo ČT dostat do „balíčku dohod“ pro průchodnost bolestivého legislativního procesu přechodu na digitální vysílání i svůj zájem na navýšení koncesionářských poplatků a bylo sjednáno v protichůdných krocíh se snižováním objemu reklamy na ČT.

ČT se náhle ocitla v přebytku. To nebyla její zásluha, byla to změna vnějších okolností. Jak ale ČT reaguje? Začíná hromadit zásoby, „podkožní tuk“. Vzápětí se dostává do rozporu se zákonem, protože se jednoduše řečeno snaží vyhnout daním. Namísto, aby peníze, které jí přitečou v daném fiskálním roce, investovala do rozvoje programové tvorby, do nových technologí, dává si část stranou pro strýčka Příhodu. Těžko říct pro jakého, protože její příjmy nemohou klesat, odvíjejí se od počtu obyvatel. Snad jen v případě nějaké nenadále morové rány by mohly podstatně poklesnout.

Do toho ještě pronikají na veřejnost pikantní informace, jakou přepychovou kancelář za řadu milionů si nechá Jiří Janeček budovat (asi už věděl, že bude zvolen i na další období) a naopak kolik milionů (přes 20) škrtá z prostředků na novou tvorbu.

Podle mého soudu je „ekonomický zázrak“ hospodaření ČT postaven na luxusním a zákonem garantovaném přísunu peněz z kapes koncesionářů, tedy daňových poplatníků. Neopírá se až tak o manažerské dovednosti současného vedení ČT a plýtvání v provozních výdajích dosud neustalo.

Pokud by Jiří Janeček chtěl dále racionalizovat provoz jemu svěřené televize, tleskal bych mu. Myslím si však, že jeho snahy o zefektivnění chodu tohoto podniku o několika tisících zaměstnanců skončily s odchodem Františka Lamberta. Pokud se chce schovávat za nerostoucí poplatky, když jich dokázal 300 mil. lehce ušetřit, pak je buď lhář anebo zbabělec.

Senátor Richard Svoboda a dnes již evropský poslanec Edvar Kožušník přišli s myšlenkou na zrušení koncesionářských poplatků a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. Diskuse kolem tohoto návrhu se nevede o ekonomických podmínkách, ale o nezávislosti těchto médií. Je to trochu zavádějící, protože závislost na výši parlamentem stanovených poplatků či závislost na výši parlamentem odsouhlasené kapitoly státního rozpočtu – to asi není tak fatální rozdíl.

Docela zajímavý efekt takovéto změny by byla skutečnost, že v tom případě by hospodaření ČT a ČRo podléhalo pod kontrolní činnost NKÚ. Možná by to veřejnost uvítala. Nevěřím totiž, že by mohla být spokojena s činností dozorčích komisí při radách ČT a ČRo.

A jistě by nebylo úplně nesmyslné, kdyby ten, kdo určuje potřebu a rozsah té veřejné služby, byl také před veřejností odpovědný, aby její finanční nákladnost obhájil.

P.S.: v Polsku (cca 40 mil. obyvatel) jsou náklady na provoz médií veřejné služby o několik milard menší než v ČR. Nešlo by to také tak?

Autor: Jiří Oberfalzer | pondělí 20.7.2009 8:30 | karma článku: 11.49 | přečteno: 1067x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Média

Tomáš Vyoral

Péče o těhotné migrantky se zanedbává, ohrožuje to budoucí Evropany. Goebbels se vrací?

Pomalu nám média, neziskovky či supermarkety začínají naznačovat, jak to s námi sociální inženýři vymysleli: z uprchlíků jsou migranti, z migrantů jsou budoucí (a lepší) Evropané! Metamorfózy a import od břehů Libye pokračují!

9.10.2017 v 11:16 | Karma článku: 44.20 | Přečteno: 3438 | Diskuse

Adam Mikulášek

Kauza lithium jako selhání českých médií

Stále jen čteme, jak jedna partaj obviňuje jinou partaj a naopak, každý se chce vykroutit z odpovědnosti, jako malé děti na pískovišti..., ale aby nám média zprostředkovala podstatu problému,

9.10.2017 v 11:05 | Karma článku: 34.00 | Přečteno: 1235 | Diskuse

Sergej Pavljuk

Využijte Pavlovův reflex uživatelů internetu

Když něco googlíme, výsledkem je spousta textu a sotva pár obrázků. Shodou náhod má ve vyhledávání na Googlu právo na ilustraci většinou nějaký portál, který také patří Googlu.

5.10.2017 v 15:11 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 110 | Diskuse

Ladislav Kováčik

Prehľad médií 2: Médiá a cirkvi

Slovenský denník Pravda nedávno (19. 9.) priniesol svojim čitateľom článok Univerzita nedá na Prostredníka dopustiť. Článok sa zaoberá prípadom evanjelického teológa, ktorého biskupom nebol po vôli jeho postoj k homosexualite.

3.10.2017 v 12:39 | Karma článku: 5.20 | Přečteno: 157 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Humanitární pomoc

"Polovičním lékařem přijde člověk o své zdraví a polovičním duchovním přijde o svoji víru" Kurdské přísloví

3.10.2017 v 7:37 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 199 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1558
Senátor za obvod Beroun a Praha-západ. www.oberfalzer.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.