Chrlení popela islandské sopky pod ledovcem Eyjafjallajökull nám přinesl „malé“ upozornění na omezenost lidských sil. Stále není vyloučeno, že bude následovat i erupce mnohem většího vulkánu Katla (v minulosti – vybuchuje jednou za sto let – obvykle erupce následovaly krátce po sobě). Nečetl jsem dosud nikde, jakému množství exhalací způsobených lidskou činností odpovídá směs plynů, které sopka vyvrhne, ale prachové částice přivodí krátkodobé ochlazení zcela jistě. Boj lidstva s přírodou však stále pokračuje.
V této souvislosti musím zmínit, jak různí aktivisté i média často napadají prezidenta Klause za smrtelný hřích popírání globálního oteplování. Přečetl jsem si knížečku Modrá, nikoli zelená planeta, kterou k tomuto tématu Václav Klaus vydal a žádné popírání jsem tam nenašel. Zato plno pochybností. Pochybnost je přitom základní podmínka solidního vědeckého bádání. Kde však je pochybnost nepřípustná, to je slepá víra. Proto je správné přirovnání bojovníků proti klimatu k příslušníkům náboženské sekty. Kdo nevěříš v oteplování a pochybuješ o smyslu i způsobu našeho tažení proti němu, buď zatracen.
Klausova slova se však opakovaně potvrzují. Britský institut pro zkoumání klimatických změn CRU (jeden z hlavních zdrojů dat pro panel OSN pro klimatické změny) dlouhodobě zatajoval, že za posledních 10 let se teze o oteplování nepotvrzuje. Je z toho sice ostuda, ale jedeme dál.
Evropa má ambiciózní cíle - v roce 2020 chce dosáhnout toho, aby z veškeré produkce energie bylo 20% z obnovitelných zdrojů. Senát nedávno přijal zákon, který umožňuje vládě snížit garantované výkupní ceny energie ze solárních elektráren. U nás jsou totiž bezkonkurenčně vysoké. Klimatický přínos těchto elektráren je sporný (jejich výroba, zábor orné půdy, ale i likvidace po ukončení životnosti jsou spíše ekologickou zátěží), zato návratnost je zázračná. V Česku do 5 let, všude jinde až za 15! Zaplatí to odběratelé elektrického proudu, jimž budou distributoři pochopitelně tyto zvýšené ceny přeúčtovávat. Schválená možnost meziročního snižování cen ovšem přinese nápravu až za 10 let. A to nemluvím o faktu, že výkon solárních elektráren neúměrně, protože nárazově, zatěžuje přenosovou soustavu.
Stejně ambiciózní je EU i u podílu biopaliv v dopravě, chce dosáhnout ve stejném časovém výhledu až 10% výše příměsí do pohonných hmot. Prokázalo se však, že biosložky nezpůsobují nižší exhalaci než klasická fosilní paliva a orientace zemědělské produkce na plodiny pro výrobu oleje nebo biolihu v některých světových regionech (Jižní Amerika) může způsobovat další klimatické újmy. Například produkce palmového oleje zvýší emise oxidu uhličitého o 31 procent, protože při přeměně lesů na zemědělskou půdu se tento skleníkový plyn uvolňuje z likvidovaných stromů do ovzduší. Palmové háje absorbují toto množství CO2 až za 800 let. Co ovšem zelené nadšence nezajímá, je fakt, že na zemědělské půdě chudých krajin se pěstuje olejnatá plodina a obyvatelé okolních vsí mají hlad.
Evropa už od svých ambiciózních plánů pomalu ustupuje. Přesto jsme na poslední schůzi Senátu schválili zvýšení procenta příměsí bioložek do nafty ze 4,5% na 6% a do benzinu z 3,5% na 4,1%. Bylo nás jen 20, kteří jsme podpořili návrh na pravý naopak, totiž postupné snižování příměsí. Neprošlo. Budeme tedy v tom bláznění pokračovat.
Před pár dny prezident Klaus návrh zákona vetoval. Přesně z těch důvodů, které uvádím výše.
A na závěr perlička: majitelé solárních zařízení ve Španělsku po západu slunce nahodili dieselové agregáty a vyráběnou elektřinu prodávali do sítě jako sluneční, tedy štědře dotovanou státem. Stejně by šlo produkovat elektřinu z větrných elektráren za úplného bezvětří. Stačilo by prostě napojit běžnou elektrickou síť na odběr distributora. Rozdíl ceny odebírané a dodávané elektřiny stále umožňuje tučný zisk. Každá primárně dobrá myšlenka se dá zneužít.
Nic proti dobrým úmyslům, ale pozor - je jimi dlážděna i cesta do pekel.
